MALEVOLENCE - Antithetical / 2013

Portugalští MALEVOLENCE mají určitě se svým třetím albem s názvem „Antithetical“ nemalé ambice. Posuďte sami. Nahrávalo se v Německu ve studiu Woodshed, mix a mastering si vzal na starosti V. Santura (TRIPTYKON/OBSCURA) a s bicími vypomohl Dirk Verbeuren (SOILWORK/THE DEVIN TOWNSEND PROJECT). Navíc jsou MALEVOLENCE jedinou položkou v katalogu amerických Carbon Medien. Kapele dokonce vyšla recenze na jejich novinku v největších portugalských novinách. O tom, že neponechávají nic náhodě, jasně hovoří fakt, že nás kontaktoval hlavní promotér již zmíněných Carbon Medien a po úsměvné výměně emailů se nakonec zadařilo a my vám tak můžeme novinku těchto temnotářů zevrubněji představit.

Album rozjíždí úvodní nářez „Slithering“ a první věc, která vás praští přes uši, je super zvuk nahrávky. MALEVOLENCE hned z kraje rozjedou svůj monopost na maximum a žádné zahřívací kolečko se pro tentokrát konat nebude. Na to zapomeňte. Melodický death metal podmáznutý klávesami a bicí stopky. Vokál se pohybuje někde mezi blackovým a deathovým a občas bývá prohnaný i přes efekt, jako třeba v následující „Cult of the Everlasting“. I když znějí MALEVOLENCE díky klávesám poměrně atmosféricky, nečekejte nějaké výpravné pasáže. I když i zde se najde (jako vždy) výjimka. Chlapi za do fakt berou, jako by měli hrát naposledy - úsměv. Samozřejmě, dojde i na zpomalení, ale většinou se bude svištět z kopce. Působivé jsou sbory, díky nimž skladba „Devoured Unlimited“ připomene ROTTING CHRIST. Titulní kompozice rozvíjí až symfonické aranže a celé to zní jako zrychlená verze „Casildy“. Na portugalštinu dojde v další písni v pořadí „Equilibrium in Extremis“. Líbí se mi troubení (houkání) v úplném závěru, ne nepodobné dorozumívacímu signálu Tripodů - úsměv. Nejdelší záležitost na albu s názvem „Exocortex Momentum“ obsahuje poměrně dlouhou akustickou pasáž, která, dalo by se říct, odkazuje k původu MALEVOLENCE. Je prostě načichlá domácím portugalským prostředím, i když to trochu vyznívá jako ORPHANED LAND - úsměv. Nádherně futuristicky a industriálně znějící úvod poslední skladby „Mechanisms of Destructiove Behaviour“ ukazuje MALAVOLENCE opět v trochu jiném světle. Poklidný závěr se ale zhruba v polovině zlomí do pořádného kvapíku a album tak v rychlém tempu dospěje ke svému závěru. Schválně jsem se vyhýbal přirovnání s MOONSPELL, zřejmě asi nejproslulejší portugalskou (nejen) metalovou kapelou, ale fakt, že basák MALEVOLENCE Aires Pereira je současně i jejich členem za zmínku asi stojí. „Antithetical“ má vážně skvělý zvuk a po téhle stránce lze jenom chválit. Nemastný neslaný mi připadá cover art. Takové to klasické hlavně nikoho nepohoršit, ať se toho co nejvíc prodá. K poměrně pestré hudbě, jakou MALEVOLENCE na albu předvádí, mě cover celkem zklamal.

„Antithetical“ je celkem vydařené album. „Antithetical“ je ale dokonalý produkt. Poslech lze doporučit. Ale o nějaké zásadní album, jak o něm mluví promo materiály, rozhodně nejde.

Seznam skladeb: