EMPYRIUM – The Turn of the Tides / 2014

EMPYRIUM jsou kapelou (projektem), která má dar v myslích posluchačů vytvářet příběhy. Hudba, kterou přinášejí EMPYRIUM je natolik atmosférická a obrazotvorná, že každý poslech jejich novinky je vlastně i sondou do hlubin vlastní duše. EMPYRIUM hrají jakýsi mix folku, depresivního black metalu či doom metalu, ale každopádně jsou naprosto jedineční. Už jenom tím, že minimálně z poloviny je jejich hudba čistě akustická.

Na úvod zazní „Saviour“ a já umírám. Být nějaká anketa o nejlepší skladbu roku, tak já osobně mám jasno. To se prostě musí slyšet, zde jsou slova zbytečná. „Dead Winter Ways“ pokračuje v podobném duchu, ovšem tentokrát se přidají i boosterované kytary a také blackový skřehot, z kterého úplně mrazí. Kombinace skvělého čistého zpěvu s tím blackovým vše jen umocňuje. Album pozvolna plyne v poklidném tempu. Nabízí se přirovnání s klidnou zasněženou a pustou krajinou. Zasněný úvod (no vlastně víc než polovinu – úsměv) skladby „In the Gutter of This Spring“ náhle přeruší nástup kytar. Rychlé kytary a pomalé bicí – to nemá chybu. A opět výborný čistý zpěv. Následuje majestátní „The Days Before the Fall“. Pohřební tempo navodí tu správnou depresivní náladu. A i když se přece jenom nakonec místy trochu zrychlí, už se jí asi nezbavíte. No, to vlastně po celé album – úsměv. „We Are Alone“ je další těžká depresárna s krátkým textem, který však v pár slovech řekne naprosto vše. Jako hudební doprovod tentokrát poslouží „pouze“ skvěle nazvučené piano. Že by EMPYRIUM podobně jako svého času MDB objížděli kostely v širokém okolí a hledali tu nejlepší akustiku? No to asi ne, ale ten zvuk je opravdu prvotřídní. Jedinou rychlejší skladbou je „With the Current into Grey“. I když tu rychlost berte s rezervou. Myslím to na poměry EMPYRIUM. A i v tomhle případě to EMPYRIUM moc sluší. V refrénu opět pro umocnění atmosféry nastoupí elektrické kytary a v závěru, když skladba graduje, můžeme zaslechnout na malou chvíli opět i agresivní zpěv. Album uzavírá titulní „The Turn of the Tides“. Tahle tryzna je nejdelší na albu a jakékoliv zbytky optimismu a naděje spolehlivě pohřbí. Po ní zůstane už jenom nicota v temných hlubinách oceánu. Album má prvotřídní zvuk, kterému nejde vytknout vůbec nic. Symbióza různých akustických nástrojů a elektrických kytar se povedla na jedničku. Vše je krásně slyšet, nic se nepřebíjí a navíc má nahrávka i pořádnou sílu. A to i v těch akustických pasážích. Zvláštní pozornost a pochvalu potom zaslouží zpěv. To co Thomas předvádí je naprosto fenomenální. Respekt.

Novinka od EMPYRIUM je jedním slovem skvělá. Hodně mě překvapilo nízké hodnocení na Encyklopaedia Metallum, ale co člověk, to názor. U mě jde o jedno z nejlepších alb, které jsem za letošní rok slyšel. Jednoznačně doporučuji. A to zejména milovníkům temnoty a depresivních nálad.

Seznam skladeb: