Wintercult – The Last Winter / 2013
WINTERCULT je dvoučlenný projekt (nebo chcete-li, kapela) z Ruska z města Jekatěrinburg. Debutové album z roku 2012 s pozitivním názvem „ Neverending Selfhatred“ vydává ještě jako jediný člen a autor Waldgeist a to samé platí i o kompilaci „ Winds of the Past“ z téhož roku. Na novince již ale působí WINTERCULT jako duo. Jestli šlo o změnu k lepšímu, to už můžete posoudit sami, pokud se po albu „The Last Winter“ rozhodnete zapátrat.
Již podle názvu alba či projektu se dá usoudit, odkud že to vítr vane. V tomhle případě se samozřejmě jedná spíš o pořádně chladný severák, který navíc vhání ledově chladné sněhové vločky do očí. Kdo tipoval atmosférický depresivní black metal, tak má za jedna - úsměv. „The Last Winter“ je plné chladu a samoty. Pomalé melancholické skladby doprovází hysterický blackový vokál, který dokonale zapadne do nálady alba. Onu náladu dobře vystihuje úryvek z textu titulní skladby - „ … v mrtvém nebi zamrzl oheň, mrtvým mrazem hoří Země … „ Prostě zmar a šílenství z osmnělosti kdesi ve sněhové bouři, kdy se nezadržitelně a bezúkladně vkrádá na mysl pocit jistoty, že dřív nebo později přijde smrt v zajetí ledového krunýře a o slovo se hlásí první omrzliny. Skladby na novince WINTERCULT jsou víc než cokoliv jiného atmosférické. Vcelku standartní black metalové postupy (a triky) jsou v tomhle případě navíc protkány melodiemi, jenž vytváří v temné hudbě WINTERCULT obrazy jako mráz v oknech. Většinou se začíná nějakou tou „vybrnkávačkou“ (ale často jsou umístěny i různě během písničky)s ústředním motivem a z ní se potom odvíjí zbytek. Skladba se různě tvaruje a formuje, ale základní (melodický) motiv zůstává neměnný. Někomu by se to mohlo zdát jako nuda, ale vězte, že právě o tomhle depresivní black je a že to funguje – úsměv. Na albu je celkem šest skladeb, což v délce těsně přes tři čtvrtě hodiny není nijak mnoho a času na nějakou tu menší depku tak budete mít dost – úsměv. I když se dá front cover asi pokládat za zcela očekávaný a ničím překvapivý, přesto si myslím, že se dokonale povedl a na hony z něho sálá zimní nálada. Zvuk je rozhodně blackový a to i přes určité koketování WINTERCULT skoro až s ambientem.
Podobným kapelám se v Rusku daří. Ostatně se ani není čemu divit, vzhledem k jejich pověstné zimě – úsměv. U mě dobrý. Já se rozhodně k „The Last Winter“ ještě vrátím. Doporučit lze blackařům nebo třeba i příznivcům zčernalé gotiky. A nebo prostě jen příznivcům zimních sportů, na které je venku pořád ještě moc teplo a nejraději by se už viděli někde na sněhu – úsměv.
Seznam skladeb:
- The Last Winter 09:44
- Taedium Vitae 06:03
- Eternal Solitude 09:16
- La Tristesse Durera Toujours 07:10
- Anabiosis 07:50
- The Somber End II 05:42
Celkový čas: 45:45
Sestava:
- Waldgeist -Vocals, Guitars, Music, Lyrics
- Aequiternus - Bass, Programming
Wintercult – The Last Winter / 2013
atmospheric - depressive - black metal / Rusko
Urgrund Division
Marekeram: 70%