THE GATHERING – Always / 2 CD reedice – 2014

Včera jsem šel s manželkou po nejmenovaném brněnském nákupním centru a zašel do nejmenované prodejny s hudebními nosiči. Jak jsem si tak prohlížel cd v oddělení pro metalovou muziku, spočinul můj zrak na jednom albu. Nevěřil jsem vlastním očím. Debut THE GATHERING. Reedice z letošního roku doplněná o bonusové cd. Takovému lákadlu odolat prostě nelze – smích. To bych si neodpustil, kdybych si ho nekoupil – úsměv.

Kdo by neznal THE GATHERING? Samozřejmě myslím z těch, kteří budou číst tuhle „recenzi“ a kteří patří do rodiny CM. Troufám si tvrdit, že nikdo takový není. Ale možná se najdou takoví, kteří se s THE GATHERING setkali podstatně později, kdy už stála za mikrofonem skvělá Anneke van Giersbergen (poprvé „Mandylion“ – 1995).Této dlouhé etapě však předcházelo ještě období debutu „Always“ – 1992 a alba „Almost a Dance“ – 1993. Vynechme pro tentokrát dema. Zatím co na výtečném „Almost a Dance“ můžeme slyšet zpěv Nielse Duffhuese a Martine van Loon, debutové „Always“ si „odchrchlal“ Bart Smits (stejně tak i dema) a Marike Groot.

THE GATHERING se svým debutem zařadili mezi elitu doom/death metalové scény. O tom žádná. Je zajímavé, že v devadesátých letech se našlo hned několik kapel, které patřili mezi absolutní špičku doom/death metalu a přitom měla každá z nich naprosto jedinečný výraz – ANATHEMA, PARADISE LOST, MY DYING BRIDE, CATHEDRAL, TIAMAT, AMORPHIS, MOONSPELL neb právě THE GATHERING. Ponechme stranou vývoj jednotlivých kapel, ale v počátcích tvorby každé z nich, můžeme s klidným svědomím mluvit o pravém doom/death metalu. Tím se snad konečně dostáváme k „Always“ – úsměv. Ti, kteří znají THE GATHERING z posledních alb, by se asi divili, z jakých že kořenů vzešli jejich oblíbenci – úsměv. Podle mě jde o naprostou klasiku. THE GATHERING měli ve své tvorbě vždy výrazné zastoupení kláves a patrné to je i u jejich debutu. To je právě věc, která je spolehlivě odlišovala od ostatních, žánrově spřízněných kapel. A typické melodie, které je provází po celou dobu, nalezneme už i na „Always“. Nerad bych se pouštěl do hlubších rozborů jednotlivých skladeb, mám totiž pocit, že pro mnohé (včetně mě) by se mohlo jednat o svatokrádež – úsměv. Ani nemá cenu nějakou extra vyzdvihovat, všechny jsou výborné. I když se většinou hraje pomalu, THE GATHERING se nebrání ani rychlejším pasážím a občas to pěkně rozpálí. Dominující je Bartův growling. Hudebně THE GATHERING jen postupně pouze vybrušovali svůj výraz a na jejich albech je možné najít mnoho styčných bodů s jejich debutem. Vokál však „Always“ dokonale odlišuje od zbytku jejich tvorby. Ono vlastně pokud jde o THE GATHERING, tak první tři alba, vzhledem k výměně hlavních vokalistů na každém z nich, působí každé z nich úplně jinak, přičemž debut je naprosto největší nářez v jejich historii – úsměv. Podle mě je škoda, že THE GATHERING s Bartem nenatočili ještě alespoň jedno album. I když, jak bylo již řečeno výše, s dalšími alby hudebně zas o tak velký posun nejde. Na druhém cd se nachází album, které prošlo remixem v roce 1994. Rozdíl je pouze ve zvuku, který je opravdu blíž roku 1994, oproti celkem surovému zvuku z roku 1992. Nechci tvrdit, jestli je lepší nebo horší, je prostě jiné – úsměv. Původní je cover art i se starým logem THE GATHERING.

Reedice „Always“ mě potěšila. Je to album, které rozhodně stojí pozornost a doporučuji je všem, kterým se líbí znovu se vzmáhající doom/death metal. Tohle je nesmrtelná klasika. Ujít by nemělo ani současným příznivcům THE GATHERING, které však asi bude z počátku mírně šokovat – úsměv. Pro tentokrát se vzdává bodování. Mám k tomuto dílu až příliš velký vztah. Jednoznačně doporučuji!

Seznam skladeb: