QUOLIČOMU? – Nemá to zmysel / 2014

Jak může napovědět název kapely, v případě QUOLIČOMU jde o punk rock. Kapela pochází z Revúce a podle dostupných informací by se mělo jednat o debutové album. Přiznávám, že když jsem si „Nemá to zmysel“ poprvé pustil. Až jsem se vyděsil – úsměv. Ovšem s dalšími a dalšími poslechy se můj názor přece jenom zlepšoval, až jsem dospěl do fáze, že jsem se na další poslech vyloženě těšil. Tak si potom vyberte – úsměv. První dojem může být velmi důležitý a dokonce občas poslouží jako určité vodítko, ovšem v případě QULIČOMU by to asi byla chyba.

Zřejmě nejdůležitější, na co si musí posluchač zvyknout, jsou falešné zpěvy všech, co je mají na starosti – úsměv. Ovšem tak jednoduché to zase není. I zpěv zní občas víc než dobře..Jednou rve uši a podruhé si ho užijete. Mám pocit, že Evke občas nepomůže ani efekt, aby se jakž takž srovnala do kytarových tónů a najednou zazpívá celkem obstojně. Asi by to chtělo se více zamyslet a transponovat skladby přece jenom blíž hlasu hlavní zpěvačky. Třešničkou je potom growling ve skladbě „Duet“. Ten je super – úsměv.

Úvod patří skladbě „Bez limitu“. Kytary celkem navnadí, ale zpěv je jedna velká katastrofa. Ten to totálně pohřbí. Pokud by někdo dal na první skladbu, tak se asi ke QUOLIČOMU? již nevrátí. My ale vytrváme a tak následuje titulní „Nemá to zmysel“. Punkový rytmus, sborové refrény, prostě klasika, průměr. Ve „Stratený“ se poprvé výrazněji za mikrofonem představuje Evka. No. Nejhorší je, když zpívají společně s mužským hlasem. To je něco – úsměv. Jinak hudba dobrá, kytary zní místy až metalově. „Tak sa vráť“ má pomalejší začátek, ale celkem obstojně se rozběhne. Jinak klasika. Povedená hudba, jen ten zpěv…I když zde jde spíš o ten povedenější případ. „Hlúpy sen“ je další punková vypalovačka s rychlejším refrénem. Skladba má výtečné kytarové sólo. A celkem pozitivní dojem poněkud pokazí závěrečné zpěvákovo halekání – úsměv. „ Cintorín“ mi připomíná staré HORKÝŽE SLÍŽE. I když bych nerad obě kapely nějak blíže srovnával. To opravdu ne…A zase se budeme opakovat. Povedená skladba, kterou zazdil zpěv. „Tak poď“ je rychlejší skladba s povedenou melodií a kapele celkem sedla. Výborné je basové sólo. Vůbec basáka mají QUOLIČOMU? skvělého. „Dobré ráno“ mi připadá jako GREEN DAY, jen ten …No, však víte co – smích. „Zachráňme svet“ běží na rychlé punk rockové vlně. Mně se skladba nelíbí, připadá mi stejná, jako milion dalších od spousty jiných kapel a i text mi přijde spíš jako póza. Growlingem vyšperkovaný „Duet“ je povedeným zpestřením alba. Navíc vokály se dokonale doplňují. To by bylo originální, mít v punkové kapele zpěvačku a growlera – úsměv. Že by to mohlo fungovat dokazuje právě duet. A i s čistým mužským zpěvem to zní výborně. Skvělý nápad, který se povedl. Závěrečná skladba „Od piesni k piesni“ je coverem Mirky Brezovské. A ten se taky povedl. Myslím po vokální stránce. Po té hudební je na tom kapela dobře ve všech skladbách. Krátká úsměvná vsuvka ze studia potom celé album zakončuje. Zvuk je takový spíš do pop punku, ale ony i skladby jsou vlastně spíš hozeny do popu než do nějakého extra nářezového punku. Takže po téhle stránce je vše v pořádku. Cover art, nijak nezaujme, ale ani nijak nepohorší. Prostě takový ten střední proud, kam asi QUOLIČOMU? cíleně směřují.

Pokud si zvyknete na zpěv, tak si QUOLIČUMU? celkem užijete. Hudební nápady jsou dobré a kytaristi nejednou překvapí nějakou tou nečekanou vyhrávkou, nebo zabroušením do jiných stylů. Osobně se mi po x posleších nahrávka líbí a občas si ji jen tak pustím, ovšem v rámci objektivity bude hodnocení takové, jaké bude. Bohužel.

Seznam skladeb: