ČAD – Čertova kovadlina / 2014

Slovenští ČAD letos vydali svoje čtvrté album, poeticky pojmenované „Čertova kovadlina“. Jako kovadlina se však nejspíš budete cítit i vy, protože ČAD do vás budou bušit hodně intenzivně – úsměv.

ČAD se s tím rozhodně nijak nemažou. Pěkně od začátku to do nás nasypou. Žádné zbytečné kudrlinky. Kytary a bicí doplňuje silový zpěv, kterému je však perfektně rozumět. Hodně povedené jsou texty ve slovenštině (např. „333“ nebo namátkou „V krku krv“) a i samotná slovenština zní úplně skvěle. Víc než povedeným dojmem pak působí ty pasáže, kdy se zcela neočekávaně zjeví melodie („V krku krv“ nebo „Dunaj“ či „Horiaca obloha“). ČAD pak najednou dostává zcela jiný (další) rozměr a z Franty Mlátičky se stává sice taky Franta Mlátička (smích), ale přemýšlející. Jako by nějaký bouchač intelektuál – úsměv. Po krátkém intru „Vyhňa pekiel“ následuje titulní „Čertova kovadlina“, která dá nepřipraveným posluchačům hned najevo, co že mohou v nejbližší době očekávat. Rychlé tempo, hodně tvrdě znějící kytary a nekompromisní vokál. Fakt je to, že s více poslechy se „Čertova kovadlina“ začíná stále víc otvírat a vy si tak budete moci vychutnat čím dál víc různých parádiček a skrytých melodických vyhrávek, které z počátku zcela převálcují nastartované buldozery. Poněvadž ty vám asi budou v hlavě nejspíš znít, když si poprvé „Kovadlinu“ pustíte. O první pořádné překvapení se postará „Démon samoty“, což je skladba, která jako první výrazně vybočuje ze zatím zavedeného konceptu. A to nejen pomalým tempem, ale i výraznou melodií. Troufnu si tvrdit, že skoro až hard rockové kytary by nečekal nikdo. „Demolačná čata“ zůstává věrná svému názvu a tak nějak všechno, co jí přijde do cesty, obrátí naruby. Po mírném zklidnění tak opět přichází smršť. „333“ pokračuje v kovářské práci. Naléhavost, kterou se ČAD podařilo do své nahrávky dostat, je obdivuhodná. „Pomsta patrí mně“ i „Hromová muzika“ jen potvrzují předchozí slova. Tady není místo na oddych. Následuje skvělá „Dunaj“. Ta má v sobě všechny prvky tvorby ČAD, tak jak nám je předvedli na své novince. Podle mě se jedná o ideální skladbu na seznámení se s „Čertovou kovadlinou“. Závěr alba pak tvoří dva bonusy a dvě předělávky (HEX a TESTIMONY). Zvuk ze studia SHAARK nemá chybu a dokonale k ČAD sedne. Hodně povedený je i cover art s pekelným kovářem.

Novinka ČAD je skvělá. Navíc roste s každým poslechem. Velký klad spatřuji v použití slovenštiny. Díky skvělým textům si ji ČAD mohou s klidným svědomím dovolit. „Čertovu kovadlinu“ lze jednoznačně doporučit. A i přes sílu a tvrdost, se kterou z počátku působí, by se mohla líbit i posluchačům, kteří takhle extrémní kapely zrovna nevyhledávají. Musí jí dát ovšem čas. Bude to stát za to.

Seznam skladeb: