AT FOLSOM PRISON – Every Dream and Every Crisis Means the Rise / 2014

Pražští AT FOLSOM PRISON (AFP) vyrukovali na konci loňského se svým dlouhohrajícím debutem s nezvykle dlouhým názvem „Every Dream and Every Crisis Means the Rise“. Tečka. Takhle nějak by mohla znít krátká telegrafická zpráva. Ovšem v případě AFP by to byla určitě škoda, pokud by se to „odbylo“ jen jednou větou. „Every Dream…“ je albem natolik barevným, že si zaslouží mnohem víc.

AFP sami sebe řadí k post hardcoru. Nevím, možné to je. Přiznám se, že z HC znám pouze D.R.I. a ti znějí úplně jinak– úsměv. Chápu snahu AFP neustále se vyvíjet a určitě se jim to i daří. Jejich transformace z metalu k HC se jistě podařila, jen bych dodal, že ještě není u konce. Ono to asi ani nejde jen tak všechno najednou změnit. AFP střídají dvě polohy. Jednu agresivní a uřvanou (HC) a potom klidnou, ale přitom nervní (post rock/metal). Spojením těchto dvou prvků vznikne základ tvorby AFP. Střídání nálad a hudebních (silových) nástupů není sice nic převratného a originálního, ale funguje to i zde. Navíc mají AFP zvuk, který by jim mohla závidět nejedna black metalová kapela. V této souvislosti mě zaujalo jméno Ivoše Plačka, jako jednoho z producentů nahrávky.

AFP jsou moderní kapelou, která se nebojí křížit hudební styly, jak je zrovna napadne. Přesto že hrají v základním hudebním složení, je jejich tvorba silně atmosférická. Samozřejmě mám na mysli ony klidnější pasáže. Hlavně Filip svojí kytarou doslova čaruje. Za příklad může posloužit třeba skladba „Serpents“, která je jako střet kultur. Je všechno, jenom ne předvídatelná. Vlastně mě tak napadá, že kdyby zařadili AFP do svého arzenálu i sypačky, můžeme klidně místy mluvit i o post black metalu. Ano, až tak daleko jsme se v dnešní době tísíců škaltulek dostali – úsměv. Album otvírá nářezová „BBTR“, která by podle názvu mohla sloužit jako hymna spolku přátel žehu – úsměv. Stručně řečeno pecka na úvod. V podobném duchu se nese i následující „Celebrity“. Ale zde už AFP začínají víc pracovat s náladou a atmosférou skladby. Pomalu se dostáváme k „Serpents“, která již svým poklidným začátkem naznačuje, že tvář AFP nebude vůbec tak jednoznačná, jak se snad mohlo až doposud zdát. Následuje výtečná „It´s time to Sleep“, nejdelší skladba na albu. Zde se již naplno projevuje ona „druhá tvář“ AFP. Nečekejte však žádné složitosti. AFP vše udržují v řekněme až (svým způsobem) primitivní rovině. Tím myslím jasně čitelné melodie a rytmiku. Rád bych ještě upozornil na skladbu „Sunset“ (naprosto skvělá), zřejmě nejmetalovější ze všech skladeb na novince AFP a závěrečnou „Aurora“, která si dokáže pěkně pohrát s myslí posluchačů.

AFP mě překvapili. I když jejich „Every Dream …“ není na poslech nic jednoduchého, rozhodně stojí za to vytrvat. AFP mají v sobě něco těžce popsatelného. Nemůžu je ani k nikomu přirovnat, protože nikoho, kdo by hrál něco podobného, neznám. AFP jsou kapelou, která útočí z jiné dimenze. Doporučuji!

Seznam skladeb: