AFTER RAIN – The Sound of War / 2014

AFTER RAIN (AR) jsou studiový projekt, za nímž stojí a šedou eminenci tak tvoří, Václav Votruba. „The Sound of War“ je třetím albem AR a zároveň se jedná i o první koncepční dílo tohoto projektu. Čeho že se koncept nahrávky týká, jasně naznačí už název alba. Válka, zmar, utrpení. A vzhledem k tomu, jakou hudbu AR produkují, se jednoznačně jedná o správnou volbu. Co bylo na minulém albu „Hammered to the Ice“ – 2013 (recenzi najdete na našem webu) pouze naznačeno, teď dostalo naprosto jasné kontury. AR konečně předvedli, co v nich vězí.

Pohřební atmosférou plnou smutku na vás dýchne od prvních tónů úvodní skladba „ Before the Storm“. Klávesy jako z krematoria, pomalé tempo, až jsem si chvíli myslel, že se AR dali na funeral doom. Což by rozhodně taky stálo za to – úsměv. Ke klávesám se přidá kytara, která svojí posmutnělou melodií dodá již tak pochmurné atmosféře ještě větší intenzitu. S nástupem bicích pak přichází přitvrzení. Tempo však i nadále zůstává hodně dole. Ač bych podle „rychlosti“ a celkového dojmu řadil skladbu spíš k doom metalu, zvukem kytar a zpěvem však patří do blacku. Takže další, víc než povedený kříženec (ostatně tohle známe už z „Hammered to the Ice“). Skladbu neskutečně nakopne excelentní death metalový growling s echem. To nemá chybu. Výborná je i Veronika „Véra“ Seidlová (CARPATIA CASTLE, RAW), jejíž čistý zpěv je prvotřídní. A slyšet ji můžeme na celém albu. Což je rozhodně plus. Hodně povedenou melodii můžeme slyšet v následující „They are Comming“. Jedná se o takový skrytý hit AR s chytlavým refrénem. Skladba však nijak nevybočuje z celkové atmosféry alba. Navíc se poprvé přidá i čistý mužský zpěv. Tohle časté střídání různých extrémních a čistých zpěvů je velkým kladem nahrávky. Po šlapavém začátku „The Wings of a Bird“ dostane velký prostor pro svoje hlasové umění Veronika. Ta je však přehlušena první black metalovou vychřicí (sypačkou) na albu. Rozvážnější úvod „The Country is Bleeding“ napovídá, že rychlost s opět bude držet spíš u dolních hranic tachometru. „Auschwitz“ naopak začíná opět jako řádná black metalová pumelenice. Ale vysoké otáčky nevydrží dlouho a dojde ke zpomalení. Tahle skladba je však jako na houpačce, nahoru dolů. Střídání klidnějších a agresivnějších pasáží funguje vždy a ani AR nejsou výjimkou. Zajímavostí je melodie hraná bicími. A zbývá už jen závěrečná „And the Graves Are Forgotten“ s opět skvělou Veronikou. Ale nejen jí, samozřejmě. Zmínit musím i hodně povedené kytarové sólo. A dojde znovu i na sypačky. Zvuk nahrávky je zcela v pořádku a blíž má rozhodně k black metalu. Sandro Dragoj vytvořil hodně povedený cover art, který se dokonale hodí ke konceptu alba a tvoří tak poslední (nebo první?) díl skládačky.

Na své novince mě osobně AR velmi příjemně překvapili. Vidím u nich velký pokrok a to ve všech směrech. Možná to bude dobře zvoleným konceptem, ale každopádně „The Sound of War“ je o třídu lepší, než jeho předchůdce. Přimlouval bych se jen za častější využití excelentního growlingu – úsměv. Doporučuji.

Seznam skladeb: