Festival žižkovská noc – 24.02.Praha Žižkov

Kluby:  Matrix, XT3, Kain, Bunkr Parukářka, Jetclub , Final, Divočák, U vystřelenýho oka, Hospoda nad Viktorkou, Shotgun.

Pro Vás, kteří festival neznají nebo nejsou z Prahy jen krátké info. Jedná se o druhý ročník festivalu, na kterém máte možnost si za jedno vstupné ( 100kč ) zaběhat mezi kluby a vybrat si k poslechu z více než  60kapel. Festival je dramaturgicky laděn mezižánrově, takže máte možnost si poslechnout metal, hardcore, alternativu, písničkáře, ska, punk, crossover, horrorrap nebo crust.

My jsme se v pátek podvečer zašli naladit před začátkem vlastní akce do žižkovské hospůdky U slovanské lípy. Tam jsme za popíjení vynikající produkce šumavského pivovaru (Kout 10,12,14, nefiltrované i filtrované a 18ky tmavé) mohli začít debatu o tom, kam a co půjdeme poslouchat.

Je pravda, že za jeden večer normální posluchač stihne v rozumné příčetnosti poslechnout tak kolem 4kapel, což se nám skoro povedlo. My skončili na počtu 3kapel, ale je fakt, že jsme strávili i část času v backstage nebo v hospodě.

Ale pojďme se věnovat tomu, co jsme v pátek večer a v noci viděli a slyšeli. Jako první jsme navštívili klub XT3, kde jsme se chtěli malinko rozehřát poslechem ska muziky. V tento čas jsme zahlédli a zaslechli  kapelu Zelená konev, která hraje ska / rock a to ve složení - zpěv, kytara, basa, klávesy, bicí, trubka, alt.saxofon a baryton saxofon. Kapela hrála slušný mix rocku a ska. Na podiu vypadala odvázaně a poměrně sebevědomě. Osobně jsem neměl před koncertem naposlouchaný jejich repertoár, ale zvuk byl celkem čitelný. I tak ve mně při poslechu jejich písní zůstával pocit jakéhosi neuspokojení. Schopnost ovládat nástroje byla v pořádku, spíš mi neseděla dramaturgie nebo chcete-li struktura písní, kdy jsem měl většinu doby pocit, že poslouchám velice průměrnou muziku, občas gradující, ale právě pasáže, které měly  potenciál, byly opravdu velice krátké.  Škoda, že kapela se jim nevěnovala víc do hloubky. Celkově jsem odcházel neuražen, ale s pocitem,  že to nejlepší  nezaznělo i  když potenciál tato kapela jistě má.

Další naše kroky (běhy) směřovaly do klubu Matrix, který alespoň svojí velikostí sliboval větší komfort, co se týká místa k poslechu. Ve chvíli, kdy jsme vcházeli dovnitř právě dozněly  poslední tóny skupiny Koblížci, jedoucí na vlně rádobypunku pro holčiny kolem 14let. Poděkoval jsem bohu a šel si zakoupit pivo na bar. K tomu bych jen poznamenal, že fronty na pivo a hlavně absolutně pomalá obsluha mě opravdu večer dost kazili. Nicméně naštěstí již brzy se objevili na pódiu vesmírní poutníci, potulní kejklíři a hračičky, skupina První hoře.  Tato parta má za sebou úspěchy v podobě Anděla za hard and heavy, tuším z roku 2009 a další nominace či umístění v posluchačských nebo odborných anketách. Parta PHoře nám naservírovala opět velice povedený set muziky, která balancuje někde mezi šansonem, metalem, punkem, jazzem nebo alternativou. Hudba je tu jímavá, aby vás po chvíli mohla podseknout tvrdým rifem, tu zasněná, aby vás v dalších sekundách vrhla do útrob pekla. První hoře podle mě drží dlouhodobě vysoký standart živých vystoupení. Ty jsou živelná, strhující a divácky tedy vděčná. Celou produkci podtrhuje ještě fakt, že členové kapely jsou…hmmm…dejme tomu trošku šaškové, klaunové a milovníci převleků, takže je málokdy uvidíte hrát ve stejných kostýmech. V páteční večer je zdobil outfit vesmírných poutníků ala Startrek. Za podívanou stojí i taneční kreace páně Bertráma (syntezátory) jakož i klauna (harmonika) nebo vyděšený obličej plný emocí a zoufalství pana Urzy (kytara+zpěv) nemluvě o zbytku kapely. Poté co zběsilý vesmírný kabaret dohrál  jsme trávili část času v backstage a frontě na pivo, takže set Discoballs jsem jen slyšel a vnímal pramálo. Netroufnu si jej tedy hodnotit. Nicméně znělo to jako velice slušné ska.

Poslední kapelou večera nebo spíš noci měli tu čest se stát pražští bouřliváci Hentaicorporation.  Osobně jsem se na tuto smečku dost těšil a pominu-li, že jsem si nechal náladu zkazit přiblblým barmanem, co neumí točit pivo, byl to zážitek opět z nevšedních. Představte si, že na podium vletí chovanec z ústavu pro choromyslné s charismatickou osobností  a mikrofonem. V patách mu běží úlisný basák následovaný hašišovým kytaristou a bláznivým klávesákem, které doprovází zběsilý bubeník. A takto vypadající soubor to do vás napustí tvrdě, co to jde.  „Tak jedem do pičíííí! „ křičí bláznivě zpěvák Radek a dokáže rozpoutat mezi diváky peklo. Zvuk je čitelný a repertoár vynikající. Vyhlídka na skvělý koncert se naplňuje. V hlavě mi tepe drsná směs trash rock and roll, swingu a kdovíčeho ještě. Nevšední nápady i struktura písní neurazí ani náročné posluchače a živý výstup potěší všechny, co mají rádi tvrdou muziku a nevadí jim muzikanti, co se umí chovat jako hovada. Konec přiteplenejch intelektuálů a sofistikovaných textů! Zpět ke kořenům! Hetaicorp do nás pálí jednu pecku za druhou a potvrzují, že patří k těm nejnápaditějším a rozhodně nejživelnějším kapelám u nás. Ani nevím, jak byl jejich set dlouhý, ale z klubu jsem vypadl kolem 02h ranní. Takže to vypadá, že kluci zahráli určitě dobrou hodinu a půl. Klobouk dolů. Na druhou stranu produkce byla tak strhující, že to uteklo strašně rychle.  Tak.  A je konec. Krátká procházka po oživlém Žižkově končí a uvnitř zůstává pocit, že to celý mělo smysl.  Že jsme zase slyšeli spoustu dobré muziky, a potkali super lidi a tedy práce organizátorů nebyla marná. Tímto jim děkuji a těším se na viděnou zase za rok. A vám, kteří jste nemohli  letos jít bloumat po pražských klubech akci vřele doporučuji.

Buri

Report

Večer  12.5.2012 v pražském Rockcafe patřil oslavě crossoveru. Ale nejen to....
Psal se rok 1991  a Wanastowky vydaly své první oficiální album "Tak mi to teda nandey", které...
Ač jsme v pátek prožili divokou žižkovskou noc, vyrazili jsme v sobotu opět na koncert....
Kluby:  Matrix, XT3, Kain, Bunkr Parukářka, Jetclub , Final, Divočák, U vystřelenýho oka,...
<< 1 | 2 | 3 | 4